Pohybové schopnosti - v čem jsem (můžu být) dobrý




„Hele, tvůj syn rychle běhá, dej ho na fotbal. “Podívej se na Tvoji dceru, ta z té trampolíny nesleze, je jako z gumy, to by byla gymnastka.“ „Ten sousedův kluk má sílu jako bejk, ten by utáhl kamion, ať ho dají na vzpírání.“ Tyhle a jiné podobné věty jste určitě už párkrát v životě slyšeli, že ano? Co je podmiňujě? Proč je jeden silný a druhý slabý, proč jeden už skáče přes kaluže a jiný do nich padá?

 

Odpověď se skrývá v pohybových schopnostech. Pojďme si pohybové schopnosti trošičku rozvést.

 

Pohybová schopnost x Pohybová dovednost

Dva zdánlivě obdobné pojmy, ale nepleťme si hrušky s jabkama.  Pohybové schopnosti, jak praví moudré knihy, jsou relativně samostatné komplexy funkčních vlastností organismu, které podmiňují realizaci určité skupiny pohybových úkolů. Tak to nám toho řeklo, že? Jednoduše řečeno jde o víceméně vrozené předpoklady pro vykonávání určité činnosti.  Kdežto pohybové dovednosti jsou učením získané dispozice pro vykonávání určité činnosti. Jde kupříkladu o hod, skok, vrh, kotoul, aj.

Pohybové schopnosti dále rozdělujeme:

Síla, rychlost, obratnost, vytrvalost, flexibilita

To je „pět statečných“ se kterými je nutno počítat. Představte si situaci, kdy máte v rukou člověka (dítě) a je do očí bijící, že je neuvěřitelně rychlý. Nadšený tatínek vykřikne: „Bude z něj fotbalista!“ „Útočník!“. Já bych odvětil, že takto asi ne milý zlatý tatínku. Klučina může být neuvěřitelný rychlík, ale ve chvíli kdy mu dáme pod nohy míč, tak se o něj zabije. Nedej Bože po něm chtít ať vystřelí silově na bránu. Lidské tělo je třeba brát, mimo jiné, i jako soubor pohybových schopností. Nejen si vyčíhnout jednu schopnost a na základě ní, si říci, že pecka, že tohle bude novej Ronaldo. Nyní se na pohybové schopnosti podíváme konkrétněji.

 

Vytrvalostní schopnosti

Komplex předpokladů provádět určitou činnost požadovanou intenzitou, co nejdéle, nebo co nejvyšší intenzitou, ve stanoveném čase (odolávat únavě).

Závisí především na adaptaci oběhového a dýchacího systém a na zvýšení jednoduše dostupných energetických zásob, řídící roli sehrává CNS.

Jedná se pak o aerobní a anaerobní procesy

Jaké jsou základní předpoklady pro vykonávání vytrvalostních aktivit
1. somatické (výška, hmotnost, délka končetin, zastoupení svalových vláken)
2. fyziologické (VO2max, množství č. krvinek a plazmy, srdečního objemu, aj.)
4. psychologické – osobnostní, volní vlastnosti.
5. technické – ekonomika provádění pohybů.

 

Silové schopnosti

Schopnost člověka překonávat nebo udržovat vnější odpor svalovou kontrakcí.

Příčiny odporu:
1. gravitace (Šplh)
2. reakce opory (Bosu)
3. odpor vnějšího prostředí (Plavání)
4. hmotnost břemene (Power lifting)
5. odpor soupeře, partnera (Sumo)
6. setrvačnost jiných těles (hod kladivem)

Sílu můžeme rozdělit na sílu Dynamickou a statickou. Ta se odvíjí od svalové práce na úkon izotonický a izometrický.

Izometrická svalová kontrakce – Délka svalu se nemění. Mění se pouze napětí v daném svalu – například výdrže.

Izotonická svalová kontrakce – Délka svalu se mění dle působení odporu a vykonávání pohybu. Jedná se pak o svalovou práci excentrickou (zjednodušeně oddalujeme břemeno od sebe) a koncentrickou přitahujeme břemeno k sobě).

 

Rychlostní schopnosti

Řídí je a reguluje CNS a současně se odvíjí od kvality řídících systémů.
Rychlost je snad nejvíce ovlivněná genetikou. Jen velmi obtížně ovlivnitelná tréninkem.


Rychlostní schopnosti jsou vlastně vnitřní předpoklady pro provádění pohybu vysokou až maximální rychlostí. Také je můžeme definovat jako pohyby zahájené a ukončené v co nejkratším čase.

 

Úroveň rychlostních schopností je dána:

1. Úrovní techniky prováděné u specifického pohybu

2. Svalovým systémem, tj. poměrem svalových vláken (rychlých/pomalých), rychlým střídáním svalového napětí – stahů a uvolnění svalových skupin, elasticitou svalů, atd.

3. Energetickým systémem, kdy rychlostně vybavení jedinci mají hromadu naskladněného kreatinfosfátu (CP) a mají schopnost rychlé resintézy adenosintrifosfátu (ATP)

4. Důležité jsou i psychické předpoklady, schopnost koncentrace, emoční stabilitou, představě o pohybu.

Ideální doba pro rozvoj rychlostních schopností by měla být okolo 12.  – 13. roku života kdy se formuje nervový základ rychlostních projevů, tj. především pohyblivost, labilita a rychlost nervových procesů.

 

Flexibilita

Schopnost provádět pohyb v potřebném a náležitém rozsahu
 

Dobrá úroveň pohyblivosti je podmíněna:
1. konstitucí
2. koordinací
3. trénovaností


Stimulace pohyblivosti spočívá v záměrném potlačení činitelů, které omezují kloubní rozsah, to znamená:

1. Uvolňovat svaly

2. Protahovat

3. Pohyblivost lze zlepšovat kombinací uvolňovacích, protahovacích a posilovacích cvičení.

 

Obratnost (koordinace)

Jde o rychlou a správnou reakci na podněty zahájení, změnu v průběhu a ukončení pohybové činnosti. Můžeme také řici, že jde o osvojení pohybů v krátké době a dobré kvalitě.

Ideální věk pro rozvoj obratnostní schopnosti se ukazuje věk mezi šesti a jedenácti lety. Přičemž formou můžou být hry, proudová cvičení, skupinová cvičení.

 

Suma Sumárum

Můžu ovlivnit zohledněním pohybových schopností svou úspěšnost ve sportu? Rozhodně ano. Pakliže provedeme komplexní diagnostiku daného jedince, můžeme předejít případnému zklamání, možným neúměrným přetížením a stanovování si nereálných cílů. A naopak můžeme pomoci vhodnému výběru optimálního výběru sportovní aktivity. Můžeme ovlivnit úroveň našich pohybových schopností? Určitě ano. Tréninkovým procesem, koncentrací a stanovení vhodného prostředí můžeme posunout naše predispozice daleko kupředu. V textu výše pak zjistíte, že existují klíčové roky života pro rozvoj dané pohybové schopnosti. Nemrhejte čas, peníze a úsilí na sportovní aktivity, ke kterým nemáte predispozice. TEDY, POKUD VÁS NEBAVÍ. POKUD JDE O ZÁBAVU, JEN DO TOHO! Jde přeci pořád o sport a jak často a rád říkám, původ slova sport – Di sportare, neboli BAVIT SE.

 

A jak je to s pohybovými dovednostmi? O tom zase někdy příště.


90letkopan008

zpět

© JanDoležel 2014 | Autor si vymezuje veškerá práva na obsah díla (internetové stránky) nebo jeho část (články, texty, fotografie) dle Autorkého zákona. Užít dílo bez svolení autora je možné pouze v případě uvedení odkazu na jeho internetovou prezentaci.