Pitný režim a nápoje v tréninku




Velmi často vidím ve fitcenrech následující obrázek: Žena/muž s určitým typem nadváhy přichází na dané sportoviště (vždyť přece tady se hubne :) ) a táže se obsluhy, či trenéra: "Co si mám dát k pití?". Většinou je jí z úst kvalifikovaného a erudovaného personálu žbleptnuto něco jako "ionťák", nebo máme "Céčko" v šumáku. No... V danou chvíli nevím jestli se zhroutit nebo obsluhu zastřelit. Proč? Dozvíte se dále v textu.

My lidé patříme mezi živočichy. To už tak nějak je, na tom se určitě shodneme. Podstatná je informace, že se skládáme především z vody. Ano, nejsme meloun nebo pomeranč, ale i tak je zastoupení vody v našem těle velmi podstatné. Naše svaly obsahují kolem 75% vody, krev v nás proudící je vodou z celých 82% vody a kosti, byť byste řekli, že je to tkáň pevná, tak obsahují něco kolem 25% vody. Když vidíte tyhle čísla, určitě se mnou souhlasíte, že pít se musí a "hodně", jinak brzy zemřeme. Ale co?

A teď byste určitě čekali, že si přečtete sáhodlouhý referát o kvalitě a bezvadnosti vody z kohoutku. Leč, není tomu tak.  Kohoutková voda NENÍ zdaleka tak fajn, jak se Vám snaží vnutit média. Pravda je taková, že zhruba 20% českých domácností je trvale zásobována nevyhovující vodou. Problémem je především aktivní chlór, organické sloučeniny chlóru, rtuť, radon, atd. Pitná (kohoutková) voda by měla být nejhlídanější surovinou vůbec. O tom nás také média přesvědčují. Ale ejhle, kontroluje se nějaký 1litr na 2 miliardy pitné vody. Další problém je, že se odlišuje kvalita pitné vody doslova dům vedle domu, panelák vedle paneláku. Musíte zohlednit potrubí v daném domě a co se týče kvality vody z veřejných vodovodů a úpraven vody, tak taky žádná sláva.

Teď řada z Vás vyskočí od obrazovky a poletí na zahradu zběsile kopat studnu. Bezva. Náročná pohybová aktivita, která Vám jistojistě "něco dá"  (přinejmenším nějakou tu vyhřeznutou meziobratlovou ploténku, nebo aspoň nerovnoměrné zatížení jedné poloviny těla, atd) , ale s kvalitou pitné vody si asi moc nepomůžete. Naopak. AŽ 95% studniční vody je vodou závadnou. Vyníci? Zemědělci - fekálie, hnojiva, nežádoucí organické látky, které se dostávají do půdy. Dále je problémem průmyslový spad, radioaktivita, těžké kovy a v současné době stále narůstající počet hormonů objevující se ve vodě (třeba holky taky čůrají, že jo a zároveň berou hormonální antikoncepci ve velkém). Článek o neskutečném problému hormonální antikoncepce tady třeba také jednou naleznete. Zpět k té vodě :)  "Nebojte", povrchová i podzemní voda se upravuje. Je to ale úprava drahá, složitá a především NEDOKONALÁ. Je třeba aby voda prošla jakousi dezinfekcí. Nejčastěji (nejlevnější řešení) a poměrně účině se voda chlóruje. Chlór je však prvkem toxickým. Vždyť chlór prokazatelně vede ke vzniku nádorů.  Především pak rakoviny tlustého střeva a konečníku. Dr. Petr Fořt tvrdí, že studie provedené v USA prokazují několikanásobně vyšší riziko poškození plodu těhotných žen, konzumujících chlorovanou pitnou vodu v prvních měsících gravidity. 

 Trochu to urychlím: Doporučuji ke každodenímu pití balené stolní vody - KOJENECKÉ. Myšleno ve smyslu: Jsou bez chlóru, mají nízký obsah dusičnanů, konzervovány můžou být jen UV zářením. Jejich velkým problémem jsou ale ty obaly. Propustnost světla a plynů a neschopnost chránit obsah láhve před přímým slunečním světlem a zvýšenou teplotou. Nepříjemné. Volte balené vody v tmavém obalu, ve vnitřích obchodech. Volte obchody kde voda nestojí, ale je v obratu. Kupujte vodu nejčerstvější dle etikety výroby a ne expirace. Nekupujte vody s obsahem kysličníku a nenechávejte stát láhve déle na přímém světle.

 

Tak a teď zpět k tréninku.

 

Iontové nápoje

Největší zastoupení budou mít nejspíše jednoduché cukry. Ať už typu disacharid maltodextrin, nebo  ultra jednoduché cukry s jednou cukernou jednoutkou fruktóza nebo glukóza (Tak to holky/kluci v redukční dietě nechcete, věřte mi).  Proč se iontové nápoje vyrábějí a co je jejich podstatnou částí, tak je to obsah minerálních látek.  Nejčastěji zastoupenými jsou minerální látky sodík, hořčík a draslík a dále i další mikronutrienty zvané vitaminy. A to jak lipofilní (rozpustné v tucích A, E, D, K) tak hydrofilní ( vic. C a vitaminy řádu B v jejich širším spektru). Na tréninku trénujete jistě tvrdě. O tom nepochybuji a proto je třeba doplnit minerální látky. Nebo ne? No právě, že ne. Iontové nápoje mají své opodstatnění ve sportovních aktivitách trvajících déle než 60 minut. Předevších pak u aktivit vytrvalostních, cyklického charakteru pohybu. Myšleno plavání, cyklistika, běh, atd. Při tréninku v posilovně se zřejmě potíte a někteří co tak koukám jak koně. Ale pořád to není tak moc (takovou intenzitou a dobou trvání) abyste potřebovali iontový nápoj.

Nápoje s antioxidanty

Nápoje s antioxidanty, konkrétně pak například s vitaminem C, je nevhodný v průbehu a pak především po tréninku. Jak tvrdí i další fitness trenér Boris Orava, během tréninku vznikají stresové látky, které jsou ale podstatné při adaptaci organismu. Tyto látky upozorňují naše tělo, aby se začalo adaptovat na stres vzniklý daným tréninkem. Jak se tělo adaptuje na stres vyvolaný tréninkem? Hypertrofií, čili zvětšením objemu buněk. A dále pak dalšími "vedlejšími" fyziologickými změnami. To vede ke zlepšení výkonosti jedince a zkvalitnění kompozice těla.  Pokud tedy dávkujete antioxidanty, blokujete tím proces adaptace a znehodnocujete své tréninkové úsilí.

Limonády a kolové nápoje

Nemálokráte se mi stalo, že jsem byl svědkem užívání slazených limonád v průběhu tréninku. Pro mě úlet do nebe volající. Limonáda je složena především z jednoduchých cukrů (to především), dále kysličníku uhličitého, měkčené vody, kyseliny fosforečné (ta Vám mimochodem dělá pěknou paseku se zubní sklovinou) a nemála aditiv. Nejásejte, užíváte- li soft limonády, takzvané light nápoje. Ty totiž neobsahují vůbec nic, až právě na zmíněnou měkčenou vodu, kysličník uhličitý a umělá sladidla, která Vás jen přimějí k větší chuti na sladké.  Zajímavá je i studie, která byla provedena na krysách. Krysy, kterým byly dávkovány umělé limonády trpěli paradoxně vyšším krevním tlakem a rozkolísal se jim krevní cukr (glukóza) více než krysám dostávajícím oslazenou limonádu. Pro mě teda šok, ale beru tuto studii s rezervou.

 

Suma Sumárum

Doporučuji pít při tréninku, tak jako po celý den, čistou vodu. Dospělý člověk by měl vypít cca 35 - 45ml vody na kilogram tělesné váhy. Jako optimální se tedy pro dospělého člověka vážícího něco kolem 80kg,  ukazuje množství 2,5 - 3 litry vody denně. S tréninkem roste tento požadavek o 100 - 150ml na každých 15 minut výkonu. Tak si to přepočítejte a lokněte si hnedle teď :) Na zdraví!



zpět

© JanDoležel 2014 | Autor si vymezuje veškerá práva na obsah díla (internetové stránky) nebo jeho část (články, texty, fotografie) dle Autorkého zákona. Užít dílo bez svolení autora je možné pouze v případě uvedení odkazu na jeho internetovou prezentaci.